Večeře ve Fat Duck Hestona Blumenthala

Když je vám třicet, můžete čekat kolikrát hodně speciální dárek. A mě čekalo velké překvapení, takový malý šok. Od Martina jsem dostala víkend v Londýně s návštěvou The Fat Duck, která si drží tři michelinské hvězdy a umisťuje se vysoko v žebříčcích nejlepších světových restaurací. Ač si někteří spojují Hestona primárně s molekulární gastronomií, která je dnes už trochu za zenitem, pro mě je Heston prostě hledač dokonalé chuti. Už před mnoha lety jsem sledovala jeho tv shows a s vámi se podělila o recept na extra šťavnaté kuře právě podle Hestona. Tady je podrobný report z naší návštěvy, fotky jsou opravdu špatné, světlo bylo intimní a zrcadlovku jsme nechali na hotelu.
3hestonES1612b

Koncept restaurace

Michelinská restaurace Fat Duck je degustačního typu, kde si nic nevybíráte a ochutnáváte co vám nosí (až na malou vsuvku). Koncept odpovídá cestě na prázdniny, dobrodružství, která jsme zažívali jako děti. Heston se inspiroval svým dětstvím a taky pohádkou Alenka v říši divů. Tohle dobrodružství trvá bez mála 4 hodiny a obsluha přináší přibližně 23 různých jídel a exceluje v ladnosti i péči.

Plakat a křičet

Večeře vás baví od začátku do konce a oni se hodně snaží, aby tam byly emoce. U mě se vystřídal smích s dojetím, pláčem i vyděšeným výkřikem. V dotazníku, který předchází vaši návštěvě, se vás ptají na zážitky i chutě z dětství, které vám evokují cukrárnu. Snaží se vás potěšit a tak nám darovali brandy našich firem gravírované do dřeva, mě přání k narozeninám ručně podepsané týmem včetně Hestona, fotografii mojí vzpomínky z dětství a protože jsme prozradili, že máme oba rádi marcipán, ke konci přišly 4 marcipánové kachničky.

Atmosféra, interiér

Restauraci najdete ve vesničce Bray západně od Londýna. Je to nenápadný domeček. Utajené místo, které prozrazuje jen nenápadný vyvěšený štít a symbol vedle dveří. Vejdete do temné předsíně, kde vás uvítá muž a běží tam nějaká animace. Vejdete do světničky s nízkým stropem, temná atmosféra, tmavo modrý koberec, bílé stěny a trámy. Stůl je jednoduše bíle prostřený a na stole na vás čeká lupa. Dostanete leták s degustační „cestou“ a až když použijete lupu, teprve se dočtete, co budete konkrétně jíst. Jinak se pohybujete jenom v rovině jedeme k moři, do lesa apod. Sdílení zážitků podporuje wifi bez hesla. Toalety jsou v patře, kde vás hned dostane také vinotéka. Stěna se zdá bílá, ale potom problikne a vy vidíte klenot Fat Ducku – vinný sklípek. Pozvali mě i dovnitř, tak jsem si to tam zlehka prohlédla. Toalety nejsou ničím zvláštním, snad jen, že skoro nenajdete dveře a utřít se můžete papírem s bavlnou.

hledáme co budeme jíst

Degustace: chutě, smysly, zážitek

Tolik chutí, těžko to všechno popsat. Tak alespoň přibližně včetně pocitů, které se nám honily hlavou.

  1. První “aperitiv” byl ochucený bílek (dali jsme si campari), který před vámi na vozíčku zmrazili v tekutém dusíku. Tato zmrzlá pusinka se vám v ústech úplně rozplynula. Z pusy se vám potom zakouřilo. Zábavné!
  2. Následoval bombonek, vypadalo to jako pralinka a bylo to křenové. Na krásném talíři.
  3. Potom první rozkvetlá miska s artyčokovou zmrzlinou zalitá brčálově zelenou šťávou, k tomu květy, milé!
  4. Osvěžení, dáte si kávu nebo čaj? Studené a teplé zároveň v jedné skleničce, jak to sakra dělá? Vysvětlila nám naše slečna, fígl je v želírování.
  5. Mini sendvič jako jednohubka se skvělou chutí.
  6. Snídaně. Vybíráme si krabičku s originálními cereáliemi a sypeme je do misky s něčím co chutná jako english full breakfast. V krabičce je navíc skládačka, krabička do které nám potom dají minci.
  7. Mini zmrzlinky. Twister – nanuk mého dětství! Ale tady ten byl lososovo-avokádový. A raketa (krab a passion fruit), opravdu výborná. Jsme jak děti a smějeme se tomu.
  8. Moře, dostali jsme mušli v níž byla sluchátka se zvuky moře, následoval seafood (krab, nějaká mušle asi) s pískem a mořskou čoko pěnou, vše jedlé plus mořské řasy.
  9. Krab je fuč, na černé skále donesli v malé laguně kraba. Krab je z čokolády a poté co nám ho zalili mořskou vodou, byl prostě fuč. Na kraji talíře byla ozdoba, zlatá mořská hvězda, omylem jsem na ni sáhla a vykřikla, protože to bylo jedlé želé. Vážně jsem se hodně lekla. Totální zmatení co jíte, nic není skutečné.
  10. A jsme v lese, na stole kouří váza se stromečkem a najednou všude cítíme houby! Na stůl přináší na talíři něco co vypadá jako … hovínko nebo noha od houby. Jsou tam houby a celé je to na jedlé hlíně a kolem jsou červíci. Já to nedala.
  11. Hestonova proslulá želví (ve skutečnosti vepřová) polévka, zábavná a chutná skvěle. Zalijeme si vejce z kterého vyraší mikro houby! Wau.
  12. Večer, ready for dinner? A tady jsem jakoby v restauraci, vybíráme si z menu ze dvou variant tři chody. Tady prvně pocit, že jsme v restauraci. Předkrm smažené vnitřnosti (tipuji to na brzlík) a humr s čímsi. Předtím donesli ještě horký skvělý chleba s domácím máslem.
  13. Smažená topinka na sádle s kaviárem a kuřecí smažený pařátek s majonézou :) chrocht.
  14. Potom skvělá ryba s trochou mušlí a kohoutek na víně, ta prsíčka byla extra šťavnatá!
  15. Dezert z rebarbory a druhý vypadal jako vánoční ozdoby, ty koule byly různě plněné a tak vůbec, byl to zajímavý binec na talíři. Začínáme být plní.
  16. Jdeme do finále, budeme usínat. Přináší obrázek s mapou Skotska a na něm nalepené mini gumové bonbonky koncentrované skotské. Ochutnáváme 18 měsíční a spoustu dalších vyhlášených whiskey. Mňam! A to jí nepijeme.
  17. Usínání, ztlumili našemu stolu světla. Přinesli levitující polštářek a na něm malé pusinky chutnající po mléce a sušenkách.
  18. Vložka podle naší chutě, 4 kachničky z marcipánu, protože ho milujeme.
  19. Přišel usínací dezert, vše je bílé. Tři bochánky na kouscích tvarohu, každý různé konzistence a s jino náplní. Náš příbor má držátko z plyšáka :D
  20. Pijeme čaj a Martin má slanou horkou čokoládu.
  21. Minci, kterou máme uloženou v krabičce vhazujeme do automatu a losujeme si výslužku z Hestonovy pojízdné mini cukrárny. Pralinky, jedlá karta plněná marmeládou <3

Obsluha

Starají se o vás pečlivě. Přicházeli jsme k domku o pár minut dřív. Přišel nám naproti přes ulici starší pán v elegantním obleku a řekl, že už na nás čekají ať jdeme klidně dál. Podivný welcome, to nás celou dobu sledovali a věděli že se kolem procházíme? Jinak to byl největší koncert obsluhy, jaký jsem kdy viděla. Pořád někdo kolem kmital, ale tak tiše a elegantně… Na starosti vás má konkrétní člověk, který s vámi po celý večer mluví, představuje chody a hlavně, dva týdny před návštěvou vám volá a vyptává se kdo jste, co děláte a jestli třeba nemáte nějaké alergie a intolerance jídla. Jídla se nosí samozřejmě najednou a neexistuje, že by vám dlouho zůstal talíř na stole.

Questioning everything. Podstata Hestonovi geniality. Prostě se pořád ptá a zjišťuje jak věci udělat nejlépe.

Co bylo nejlepší

  • Celková podivnost, zvláštní chování vůči nám a zvláštní lehce strašidelné prostředí restaurace
  • Propojení smyslů, hudba, světlo, chutě, vzpomínky
  • Whisky jako gumoví medvídci byla extra super
  • Vůně hub z “lesa”
  • Aperitiv na začátku byl vážně zábavný

Slabší stránky

  • Myslím, že toho bylo moc. U konce se člověk už trochu ztrácel.
  • Ke konci o nás lehce upadl zájem a obsluha zvolnila tempo. Až v tu chvíli mi došlo, že jsme celou dobu na stole neviděli prázdné talíře, protože je okamžitě odnášeli.
  • Zpočátku mi vadil šum a ticho, nebyla tu žádná hudba. Pak mi došlo, že je to kvůli mušlím. Ale člověk se sluchátky by přesto mohl fungovat v prostředí s jemnou hudbou. Více hudby by bylo fajn.
  • Světlo bylo takové ne úplně příjemné a fotky jsou tak nic moc :)

Pokud tohle místo navštívíte, počítejte s tím, že se budete skvěle bavit a o tom to je. Tohle není zdaleka o jídle, tohle je vyloženě zážitková gastronomie. Někdy jíte i to, co byste si prostě sami nevybrali. Budete se smát, křičet i plakat.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here